342. Den

Patek, ... voda ...

... dneska byl ten den tezce hekticky. Nejak uz nezvladam, sila dochazi, potrebovala bych nove "akku". Je toho na mne posledni dobou moc. Mozna, ze by se dalo vse zvladnout lepe, kdybych umela vypnout a nelamala si hlavu s tim, ze byt neni vygruntovany podle mych predstav, ze tady lezi hromada pradla, ze bych mela umyt okna, kdyz uz ted svitito slunicko, ze ..., ze ..., ze ... Ale neumim to :-( Neni problem jenom v case, je take problem v tom, ze kdyz uz by byla chvilka neco udelat, tak mi probehne hlavou, co vse musim a protoze nevim, kde zacit, tak neudelam nakonec nic. Ale minimalne jeste dva mesice musim jet toto tempo, tak snad najdu nejaky rytmus na vsechno.

Dopoledne jsem byla ve skolce, odpoledne v pizzerce. Ve ctyri hodiny jsme vyzvedli s Alexem Nenynku a jeli jsme nakoupit. Zastavili jsme se doma, vzala jsem Taylu a sla ji vyvencit. Na fotce je potok za nasim barakem, ktery se nam o dost "zvetsil". Ten strom asi tak uprostred, to je strom, okolo ktereho jsem jetse ve stredu sla take vencit. Snih "nahore na kopcich" taje a my ted tady poznavame, kolik ho tam meli.

Vyvencila jsem a jeli jsme dal. Ke svagrove Katje (Alexovo strsi segra), mela vcera narozeniny a predevcirem jeji manzel. Takze se slavilo, ona Katja si na slaveni hodne potrpi. Domu jsme prijeli v pul desate a to uz jsem opravdu myslela, ze usnu zapochodu ...