249. Den

Streda, ... den blbec ...

... vcera vecer, kdyz jsem otevrela pc a precetla si tu silenou zpravu o manzelovi od Diny, vubec jsem nechapala a nemohla jsem spat. Snazila jsem se to nejak pochopit a pritom se priznam, ze kazdy den myslim na to, jak dojede Alex do prace a z prace. Jezdi na kole kazdy den, ... v lete, v zime, v desti, ve snehu, kdyz mrzne, kdyz je 40 stupnu a teplo k padnuti. 25km tam a 25 zpet. Ne jednou se vratil domu cely odreny, cely od krve, kdyz mu auto nedalo prednost. Jednou se vratil domu tak vytoceny, ze ho nejake auto "vytlacilo" ze silnice, nestihnul vycvaknout pedaly a nahal se dost osklive a nemohl se zvednout, ... jezdilo okolo neho auto a za autem a nikdo nezastavil, ... ale to je z jineho soudku. Takze si tak trosku umim predstavit, jak Diny cekala na mail od manzela z prace. Stejne tak cekam ja kazdy den, kdy Alex zavola, nebo kdyz mu volam ja nezveda to, ... take vzdy cekam, ze u nas "nekdo" zazvoni. A kdyz jezdi s klukama trenovat na triatlon, je to to same, ... jezdi jich vetsinou vic, jezdi po silnici na zavodnich kolech a maji nabrane pekne tempo. Vzdy se desim, jestli se vrati v poradku

Je uzasne, kolik lidi na Diny a jeji rodinku mysli, pisi, pomahaji a nabizeji pomoc, zrnkuji, ... smekam klobouk i pred Luckou, sama nema jeste "jizvy zahojene" a uz pomaha jinde, ... je super, ze je spousta takovych hodnych a ochotnych lidicek, i kdyz mi to neda a musim napsat, ze jsem zustala cumet s hubou otevrenou, kdyz jsem cetla komentare na novinkach cz, ... to zustava rozum stat, jak naopak dokazi nekteri lide byt takove "hovada". Ale kazdy nejsme stejny, to by ani nebylo dobre, ale ceho je moc, toho je prilis :-(

... rano jsem jela s Neny do skolky, ... asi km pred skolkou zacalo auto pipat a zacalo svitit "kühlwasser", ... hned jsem zastavila a volala Alexovi, ze dal jet autem nemuzu, co mam delat. Rikal, ze nemuze odejit z prace a ze zavola Robertovi. Robert prijel asi za 20 min. Ja cela ufunena, Neny byla protivna, ja nervozni, ze jsem uz mela byt v praci. Zavolala jsem do prace, ze neprijdu. Robert si pohral s autem a ze mam pry jet do skolky a on pojede za mnou. Nasedla jsem, ujela par metru a opet auto rvalo, ze chce kühlwasser. Zastavila jsem. Opet Robert neco posteloval, dolil vodu a dojela jsem ke skolce. Odevzdala Neny a odjeli jsme k Robertovi do servisu. Cestou jsem se potila, jestli tam dojedu, uklidnovalo me, ze Robert jel za mnou. Dojela jsem dobre, rekl mi, ze mam pustil naplno topeni,... kdyz jsem jela, topilo to jako blazen, kdyz jsem stala na semaforu, netopilo a rucicka na ukazateli na vodu stoupala a me vzdy stoupal adrenalin :-) Dojeli jsme do servisu, ... Robert kontroloval vse mozne, neslo mu do hlavy, co to je za problem a nakonec rekl, ze to je urcite tesneni na hlave motoru. Hned mi bylo jasne, ze to lacine nebude a ze to je dost prace. Dalsi predstava, ze za tyden odjizdime do Cech a auto musi byt opravene. Robert me odvezl domu a ja premyslela, jak vyzvednu Neny ze skolky. Zazvonil telefon a tam sef od nas z prodejny, ... ze pry jestli vim o tom, ze mam dnes skoleni, ... tak mu rikam, ze vim, ale ze uz jsem se omluvila, ze mam auto v servisu, ... tak mi na to rekl, ze ho to nezajima, ze to je muj problem a ze si to mam nejak zaridit. Tak jsem mu rekla, ze si zaridit nic nemuzu, ze ve 3 hodiny musim NEJAK vyzvednout dceru ze skolky a manzel ze dela o 17ti hodin a poto jde hned opravovat auto. Skoleni bylo od 15ti hodin. Sef hovor ukoncil tim, ze na to skoleni musim a ze pokud tam nebudu, ze budu mit problemy. Rekla jsem mu, ze teda budu mit problemy, ale ze to proste momentalne nejde a ze pujdu na jiny termin. Asi si predstavoval, ze si vezmu taxika a sezenu na rychlo nejakou placenou "hlidacku deti" a priletim na skoleni. Takze jsem byla zase takkk vytocena.

Zazvonila jsem na souseda, ten me odvezl do skolky pro Neny .

Alex volal, ze jede za Robertem a ze to je to tesneni na hlave motoru a ze to budou opravovat a at pocitam, ze prijde pozde.

Alex dorail domu o pulnoci s opravenym autem. Nastesti ma opravdu zlate rucicky, ... nahradni dily si koupil na procenta firmy a prace nas nestala nic, ... takze jsme usetrili mininalne 15oo euro.

50. Den

Utery, ... doktori ...

Dneska nechutne prselo opravdu cely den. Rano jsem odvezla Neny do skolky a jela hned domu. Poklidila jsem a v 11 hodin jsem mela termin u gynekologa. Technicka dopadla dobre, vse v poradku ;-) Taky jsem sla po 2 letech, jako auto :-)

Vyzvedla jsem Neny ze skolky a jely jsme k zubari. Zoubky ma uplne v poradku, tak jsem rada. Zubare se vubec neboji, je vzdy rada, ze ji povozi na kresle a dostane nejakou hracku. Pan dr. se smal, kdy se uvidime taky my dva,... tak jsem mu rekla, ze se objednam a prijdu taky. Fotak jsem nemela, takze fotka je jenom z mobilu.


Vecer jsem zjistila, ze dnes nemam zadne fotky, tak jsem si sla pohrat. Alex byl plavat a Neny uz spala, .... ale dnes se mi nic moc nelibilo. Tak alespon jedno rajcatko.



A kdyz uz jsem se pomalu ted chystala, ze odkracim do postele, videla jsem z okna sanitku. Byla u sousedu vedle z baraku. Odvezli Tomovo babicku. Doufam, ze nic strasneho se nedeje

4.Den

... Dnes je to 4 roky ...

... co nas opustil nas andilek Taylor Mike, nas vytouzeny syn, dvojcatko Nenynky a vnoucek babicky a dedecka,... Byl s nama jenom opravdu kratouckou dubu, celych 23 dni, ktere byly strasne tezke, jak pro Taylorka, tak pro nas. Narodil se s VVV srdce (Syndrom hypoplastickeho leveho srdce). Byl tak malicky a pritom tak strasne veliky. Malicky byl, protoze se narodil o 6 tydnu drive a diky jeho tezke nemoci a operaci nemel povoleno papkat jako zdrave deticky. Velky byl, strasne velky byl BOJOVNIK. Bojoval opravdu do posledni sekundy. Kdyz si vzpomenu, ze nam tenkrat v sobotu po obede zavolali z kliniky, ze mame hned prijet, ze stav je velice vazny, upadl najednou do bezvedomi a 40 min ho ozivovali. Hned jsme skocili do auta a jeli. Profesor nam tenkrat rikal,ze to jsou jeho posledni hodiny, mozna minuty. Dodnes slysim to neustale pipani monitoru, to me uplne nicilo, byl to strasny zvuk a pipal vic a vic a Taylorek bojoval a bojoval. Nakonec zavrel ocicka nad ranem ve 4 hodiny a 32 minut. A vlastne az po te, jsme si ho mohla poradne pochovat, kdyz ho odpojili od vsech pristroju a hadicek. Byl to nas malinky drobecek, ktery vazil 1600g. Najednou vypadal uplne jinak, vypadal jako strasne spokojene miminko, ktere spinka. Rozloucili jsme se s nim a jeli na JIPku za Nenynkou, ktera nas drzela nad vodou a drzi dodnes. Casto premyslim, jak by asi dnes vypadal, co by umel,... jake by to proste bylo, kdyby byl ted tady s nama a byl zdravi. Dnes jsem probrecela asi pul dne, ale vubec se za to nestydim. Chci podekovat vsem,kteri jsou dnes s myslenou na Taylorka s nama,... vsem MOC DEKUJI. Myslim i na moje rodice, kteri nam moc pomahaji, hlavne moje mamka, ktera to nese strasne tezko. Taylorka nikdy nevidela. Priznala se mi jednou, ze ma vycitky. Tenkrat prijela,kdyz jsem byla propustena z porodnice, chtela videt me i deti. Ale prijela tenkrat v sobotu navecer a v nedeli dopoledne ji uz zase jel autobus domu. Takze Nenynku videla, ale Taylorek byl na klinice 100 km od nas a to jsme nestihli. Tenkrat jsem ji premlouvala,at zustane o 2 dny dele, ale nechtela, chtela prijet, az deti pusti domu, ze potom budu potrebovat jeji pomoc. Chtela si nechat jeji dovolenou,aby ji mela co nejvice. A ted si to nemuze odpustit. Ja zase nikdy nezapomenu na to, kdyz mi "za mlada" mamka rikala, at na sebe dam pozor, aby se mi neco nestalo, ze to nejhorsi pro rodice je, kdyz musi chodit na hrob vlastnimu diteti a ze az jednou budu mit svoje deti, ze to pochopim, ze o me ma strach. Tenkrat jsem si rikala, co to placa za blbosti, ze nam se nic takoveho nemuze stat,..... a dnes vim, o cem vzdy mluvila.

A tak jsem dnes vyfotila andilka, zapalenou svicku a prskavku.

Jinak dnes jsem byla cele dopoledne po doktorech, 2 a pul hodiny jsem sedela na ocnim, tam me dr. poslala na vysetreni stitne zlazy, tak jsem zase hodinu cekala. Zatim je vse v poradku, bryle nepotrebuji a stitna zalaza taky zatim v poradku, jenom odbery budu mit az za tyden.

Odpoledne jsme sli na hrbitov a potom mela Nenynka tanecni skolu, tak jsem udelala par fotek, ale vsechny hrozne, je tam spatne svetlo, ale stejne sem dve dam, jak je Neny v zapalu tance.

2.Den

... Nocni foceni ...

Alex (manzel) ma nocni, tak jsem si v noci hrala s fotakem ve tme. Spat jsem sla az po 3. hodine. Rano me probudila Neny, byla jsem totalne nevyspala, ale co se da delat, musela jsem ji odvezt do skolky. Opet byla scena pri oblikani .... chci ruzove kalhotky, tadyty kalhoty nechci, ty jsou pro kluky, chci si vzit sukynku, tricko chci bile,...... Moje nervy :-) a tak je to u nas dost casto. A to ji jsou 4 roky,... co budu delat, az ji bude 10 ??? Nakonec odesla do skolky v kalhotech.





A takto to u nas vypadalo,kdyz jsem se rano podivala z okna. Pocasi strasne, prselo, na stavbe pred nasim barakem zase rachot. A tak jsem cely den desne unavena tak nejak proflakala, uvarila jsem veceri, aby se Alex najedl pred odchodem do prace a tesila jsem se, az se pujdu s malou vykoupat a pujde spat. A ja to dnes snad taky zalomim o neco driv :-)