4.Den

... Dnes je to 4 roky ...

... co nas opustil nas andilek Taylor Mike, nas vytouzeny syn, dvojcatko Nenynky a vnoucek babicky a dedecka,... Byl s nama jenom opravdu kratouckou dubu, celych 23 dni, ktere byly strasne tezke, jak pro Taylorka, tak pro nas. Narodil se s VVV srdce (Syndrom hypoplastickeho leveho srdce). Byl tak malicky a pritom tak strasne veliky. Malicky byl, protoze se narodil o 6 tydnu drive a diky jeho tezke nemoci a operaci nemel povoleno papkat jako zdrave deticky. Velky byl, strasne velky byl BOJOVNIK. Bojoval opravdu do posledni sekundy. Kdyz si vzpomenu, ze nam tenkrat v sobotu po obede zavolali z kliniky, ze mame hned prijet, ze stav je velice vazny, upadl najednou do bezvedomi a 40 min ho ozivovali. Hned jsme skocili do auta a jeli. Profesor nam tenkrat rikal,ze to jsou jeho posledni hodiny, mozna minuty. Dodnes slysim to neustale pipani monitoru, to me uplne nicilo, byl to strasny zvuk a pipal vic a vic a Taylorek bojoval a bojoval. Nakonec zavrel ocicka nad ranem ve 4 hodiny a 32 minut. A vlastne az po te, jsme si ho mohla poradne pochovat, kdyz ho odpojili od vsech pristroju a hadicek. Byl to nas malinky drobecek, ktery vazil 1600g. Najednou vypadal uplne jinak, vypadal jako strasne spokojene miminko, ktere spinka. Rozloucili jsme se s nim a jeli na JIPku za Nenynkou, ktera nas drzela nad vodou a drzi dodnes. Casto premyslim, jak by asi dnes vypadal, co by umel,... jake by to proste bylo, kdyby byl ted tady s nama a byl zdravi. Dnes jsem probrecela asi pul dne, ale vubec se za to nestydim. Chci podekovat vsem,kteri jsou dnes s myslenou na Taylorka s nama,... vsem MOC DEKUJI. Myslim i na moje rodice, kteri nam moc pomahaji, hlavne moje mamka, ktera to nese strasne tezko. Taylorka nikdy nevidela. Priznala se mi jednou, ze ma vycitky. Tenkrat prijela,kdyz jsem byla propustena z porodnice, chtela videt me i deti. Ale prijela tenkrat v sobotu navecer a v nedeli dopoledne ji uz zase jel autobus domu. Takze Nenynku videla, ale Taylorek byl na klinice 100 km od nas a to jsme nestihli. Tenkrat jsem ji premlouvala,at zustane o 2 dny dele, ale nechtela, chtela prijet, az deti pusti domu, ze potom budu potrebovat jeji pomoc. Chtela si nechat jeji dovolenou,aby ji mela co nejvice. A ted si to nemuze odpustit. Ja zase nikdy nezapomenu na to, kdyz mi "za mlada" mamka rikala, at na sebe dam pozor, aby se mi neco nestalo, ze to nejhorsi pro rodice je, kdyz musi chodit na hrob vlastnimu diteti a ze az jednou budu mit svoje deti, ze to pochopim, ze o me ma strach. Tenkrat jsem si rikala, co to placa za blbosti, ze nam se nic takoveho nemuze stat,..... a dnes vim, o cem vzdy mluvila.

A tak jsem dnes vyfotila andilka, zapalenou svicku a prskavku.

Jinak dnes jsem byla cele dopoledne po doktorech, 2 a pul hodiny jsem sedela na ocnim, tam me dr. poslala na vysetreni stitne zlazy, tak jsem zase hodinu cekala. Zatim je vse v poradku, bryle nepotrebuji a stitna zalaza taky zatim v poradku, jenom odbery budu mit az za tyden.

Odpoledne jsme sli na hrbitov a potom mela Nenynka tanecni skolu, tak jsem udelala par fotek, ale vsechny hrozne, je tam spatne svetlo, ale stejne sem dve dam, jak je Neny v zapalu tance.